Křik a pláč dětí za dveřmi sousedů

„Jsi k ničemu! Nic neumíš! Podívej se na to, cos zase udělal!“ Následuje třísknutí dveřmi a notoricky známý pláč. I dnes je situace u sousedů stejná. Otec se pravidelně vrací domů v podnapilém stavu. Matka na děti řve, tříská dveřmi a obviňuje je ze zpackaného života. A já přemýšlím, co s tím.

Tuším, že se za zdmi vedlejšího bytu děti nemají dobře. Že jim někdo, dokonce někdo velmi blízký, ubližuje. Jaké mám ale možnosti tomu zabránit? Jsem jen soused, nechci mít potíže, ale není mi lhostejné, co se tam děje. Mám potřebu ochránit děti a zamezit jejich dalšímu týrání. Vždyť takové šrámy na duši se těžko hojí. Může jim jít až o život. Jak to mám ale udělat?

Když zavolám na policii, pravděpodobně tam přijdou, napomenou rodiče a ti si vztek vybijí zase na dětech. Když si vyhledám podle adresy kontakt na místně příslušný orgán sociálně právní ochrany dětí (tzv. sociálku) a sdělím, co každý den slyším, dostane se mi odpovědi, že to prověří. Jakou ale budu mít jistotu, že tam někdo opravdu byl a situaci důkladně prověřil? A mám povinnost nahlásit své jméno při oznámení? Co když si se mnou přijde soused „vyřídit účty“?

Víte, co dělat?

V případě nahlášení nemusí oznamovatel nahlásit své jméno, ze zákona má pouze povinnost zamezit (i přípravě) trestného činu. Tím týrání, zneužívání a zanedbávání dítěte je. Nahlásit může vše anonymně, jak na Policii ČR, tak na OSPOD.

Jistotu, že tím zamezí dalšímu utrpení dětí, však bohužel nemá. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí říká, že jsou sociální pracovníci povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při provádění sociálně-právní ochrany dětí seznámili. Z toho důvodu nemohou poskytovat žádné informace.

Jak k tomu ale přijde ten, kdo sebere odvahu pomoci dítěti, vyhledá si kontakty, předá potřebné informace a čeká, zda a kdy někdo rodinu navštíví? Jediné, co získá je dobrý pocit, že udělal něco, co může zamezit dalšímu ubližování dětem. Za Nadaci Naše dítě říkáme, že i to je dost. Vážíme si každého, komu nejsou děti lhostejné a zkusí jim pomoci. Vždyť v roce 2012 bylo v ČR utýráno k smrti třináct dětí, v minulém roce devět.

Nahlásit podezření na týrání, sexuální zneužívání, zanedbávání můžete i anonymně zde:

• Policie České republiky, telefonicky na čísle 158, osobně na kterékoliv pobočce

• Okresní a krajská státní zastupitelství

• Orgán sociálně-právní ochrany dětí dle místa bydliště dítěte/rodiny (http://www.ospod.cz/)

• Nadace Naše dítě, telefonicky na 266 727 945, email: [e-mail]