Šikana je stále velice rozšířený a nebezpečný jev vyskytující se na obou stupních základních škol, na středních školách a někdy se objevuje už v mateřské škole. Dle statistik projde nějakou formou šikany až 30% školní mládeže.
Šikana má vždy minimálně dva aktéry, agresora a oběť. Strana agresora je velice brzy posilněna dalšími spolužáky, kteří se bojí, že by se také mohli stát obětí onoho agresora, a tak se raději přidají na jeho stranu. Šikanózní chování agresora ovlivní oběť na jeho další život. Zpravidla oběť, která prožívá/prožila šikanu, stojí na křižovatce života, ze které vedou dvě cesty. Jednou z cest je slepá ulička, kdy má oběť pocit méněcennosti a nedostatečnosti a kdy oběť ztrácí veškeré své sebevědomí. Získává pocit, že si musí vše nechat líbit. Pokud se rozhodne zvolit druhou z cest, která vede z této křižovatky, začne vracet šikanu a přijíždí tak do spleti hned několika ulic a křižovatek a on sám se v budoucnu stává pro někoho agresorem. Každé dítě, které se tedy na škole setká se šikanou, by ji mělo co nejdříve začít řešit, aby nedošlo k onomu výběru –budu obětí po zbytek života X a odteď to budu všem vracet.
Některé děti (oběť) nedovedou o šikaně hovořit, bojí se, že nebudou u rodičů pochopeni a že se situace nezlepší. Uzavírají se tedy do sebe a celý tento problém řeší s bolestí vnitřně. Děti, které vědí, že mají podporu v rodičích a kteří jsou přesvědčeni, že jim rodiče pomohou, se s danou problematikou obrací na ně. Rodič následně dle stupně a závažnosti šikany kontaktuje např. školního mediátora, vedení školy, lékaře, policii, atd. Povinností kontaktovat policii má rodič tehdy, jedná-li se o šikanu s fyzickým násilím, což je druhou fází šikany. V první fází šikany je dítě vystrkováno mimo kolektiv (slovně napadeno, uráženo, jsou mu ničeny jeho věci, atd.). Třetí a čtvrtý stupeň šikany je nárůst agresorů, tedy spolužáků, kteří se postaví na stranu agresora, aby se i oni nestali obětí. Charakteristickým znakem pátého stupně, posledního, je chápání agresorů jako vůdců a kingů a naopak chápání obětí jako otroků.
Agresor i oběť mají charakteristické rysy a ani na jedné straně není vše úplně v pořádku ve výchově a vývoji dítěte v raném dětství.
Agresor je často to dítě:
- Trpící nedostatkem péče, a to ve smyslu, ,,dělej si, co chceš, hlavně mě neotravuj“. Rodiče nezajímá aktivita dítěte. Dítě přiveze domů ze školy a nechá ho, aby se nudilo, popř. vymýšlelo nějakou aktivitu, která ho zabaví. Takové dítě začne vymýšlet ,,lumpárny a lotroviny“ a to např. jenom proto, aby na sebe upozornilo a vydobylo si zájem matky a otce.
- Vychovávající v tzv. bezhraniční výchově. Vše je mu povoleno a nemá žádnou povinnost. Nejčastěji se jedná o děti starších rodičů.
- Nezažívající touhu. Zpravidla má nadbytek materiálních věcí. Rodiče se snaží kompenzovat dítěti to, co oni sami v dětství neměli. Toto dítě vytváří ve škole tzv. ekonomickou šikanu.
- Vyrůstávající v úzkohraniční výchově, tzn. vše je nakázané a nařízené.
Obětí se velmi často stávají děti:
- Vysílající do okolí signál slabosti.
- Učitelské. Rodič je vyučujícím na té samé škole, kde je dítě žákem.
- Rodičů, kteří je vedou k tomu, že musí žít super čistě a super živě.
Základní škola Rudolfa Koblice zveřejnila na svých webových stránkách minitest pro rodiče. Minitest, prostřednictvím kterého můžete zjistit, zda má Vaše dítě sklony k jednomu z aktérů šikany, si můžete udělat níže.
Nevyhýbejte se žádné odpovědi a buďte k sobě i k svému dítěti spravedliví. Uvedené znaky nechápejte tak, že se jejich nositel automaticky stane agresorem nebo obětí. Jsou však významným signálem, který při vhodných podmínkách a odpovídající situaci, může dostat vaše dítě do role agresora nebo oběti.
Agresor
a) dítě (ano - ne)
• je zlomyslné
• je impulsivní, nepřiměřeně podrážděné
• často je náladové
• bývá nevraživé, sprosté
• časté jsou u něho projevy zuřivosti, vzteku
• vyžaduje obdiv, chce být středem pozornosti
• má velikášské tendence
• doma i ve škole má časté kázeňské problémy
• je závistivé
• těžko se přizpůsobuje
• nerado přijímá společenské normy
• je hrubé, surové
• má sklony bezdůvodně ničit věci
• je u něj narušen vztah k autoritě
• dává často najevo svou sílu, fyzickou i psychickou převahu
• mezi dětmi se bezohledně prosazuje
• rád zdůrazňuje své přednosti
• touží být mocné
• rádo ovládá druhé, často poroučí
• rádo veřejně ponižuje druhé
• je kruté ke zvířatům
• je kruté k jiným dětem
• často vyvolává rvačky
• má sklony okrádat mladší a slabší
• vyhledává činnosti spojené s rizikem
• zapojuje se do skupin, kde vládne násilí a jsou častější sklony k trestné činnosti
• dělá rádo věci, které druhým vadí
• rádo vyhledává v televizi a filmu násilí
• toto násilí prožívá se zaujetím
• má pocit uspokojení v situaci, kdy vidí utrpení druhého
• těžko vyjadřuje své city
• těžko se vžívá do pocitů druhých
• na kritiku reaguje nepřiměřeně
• má sklony násilně řešit konflikty
• fyzicky napadá druhé i když nejde o sebeobranu
• omezuje druhé v jejich projevech a jednání
• využívá druhých pro své cíle
b) rodina (ano - ne)
• projevuje se ve vaší rodině agresivita, brutalita
• je vůči dítěti uplatňován náročný přístup (vojenský dril, bez potřebné míry lásky)
• prosazují dospělí členové rodiny svoji moc autoritativně
• projevují se v rodině sadistické tendence
• je dítě v rodině často fyzicky napadáno některým členem rodiny (otcem, matkou, sourozenci, nevlastním otcem apod.)
• dochází ve vaší rodině k fyzickému násilí (např. mezi rodiči)
• dítě je v rodině ponižováno
• je některým členem rodiny nenáviděno pro jeho zdravotní postižení, tělesný handicap apod.
• používáte často tělesné tresty
• používáte často nadávky
• ponižujete a zesměšňujete dítě
• zacházíte krutě s dítětem
• dochází často ke konfliktům mezi otcem a dítětem, které končí fyzickým potrestáním
• otec omezuje autonomii dítěte
• otec je k dítěti odměřený, bez potřebné dávky citu a lásky
• matka často používá fyzické tresty
• dává v rodině někdo najevo zklamání z narození dítěte.
Pokud jste byli k sobě, k dítěti i situaci v rodině spravedliví, pak jste si vytvořili určitý obrázek toho, zda se vaše dítě může či nemůže stát agresorem. Pokud v odpovědích převažuje ANO, pak byste neměli otálet a pokusit se změnit vše, co se změnit dá. Jistě vám i v tomto případě mohou pomoci odborníci ve Středisku výchovné péče či v Pedagogicko-psychologické poradně. Na závěr této části jedna rada. Dokážete-li zastavit agresi v dětském věku, máte naději, že snížíte nebo zastavíte riziko kriminalizace v dospělosti. Bude-li tomu naopak, dítě zjistí, že krutost se vyplácí, je-li nepotrestána a jeho brutalita a agresivita poroste.
Oběť
Týrané dítě (ano - ne)
• dítě dává najevo své přednosti výrazně, často i nevhodně
• viditelně zvýrazňuje svůj vřelý vztah k některému učiteli
• odlišuje se výrazně od třídy svou inteligencí (kladně i záporně)
• výrazně se odlišuje svými projevy
• snaží se vetřít do přízně silnějších
• obléká se jinak než ostatní
• je výrazně obézní
• je tělesně slabé, má malou fyzickou sílu
• je tělesně neobratné
• má tělesný handicap nebo vzhledovou vadu
• těžko snáší fyzický střet
• není schopno se ubránit před případným napadením
• má obavy z měření sil
• vyhýbá se tvrdším sportům (hokej, kopaná apod.)
• podceňuje své schopnosti, výkony
• je nešikovné
• nedokáže se vzepřít ústrkům
• nedokáže přijmout běžné škádlení či postrkování
• je viditelně bojácné
• je plaché
• je výrazně citlivé
• mezi vrstevníky se projevuje nevýrazně
• těžko se prosazuje
• těžko navazuje kontakt s vrstevníky
• nemá kamarády, je osamělé
• má nízké sebevědomí
• je zamlklé, neprůbojné
• nesnáší posměch
• často pociťuje zahanbení
• není schopné vzbudit sympatie dětí i dospělých
• nedokáže poskytnout citovou odezvu
• je příliš sebekritické
• snadno propadne panice a malomyslnosti
• se svými pocity se těžko svěřuje i svým rodičům
Převažuje u vašeho dítěte ANO nebo NE? V případě, že převažuje ANO, je nutné vyhledat pomoc, protože sami situaci asi těžko zvládnete. Nečekejte a začněte, dokud je čas. Šikana se v prvních stádiích většinou těžko pozná, ale stopy, které zanechá na dítěti, bývají hluboké a často i trvalé. Změnit zjištěný stav v případě převažujících ANO je nutné v zájmu vašeho dítěte. Obraťte se proto na Pedagogicko-psychologickou poradnu, pomohou vám i pracovníci Střediska výchovné péče.
Když už se oběť rozhodne svěřit rodičům, musí rodič vždy zakročit. Šikana nikdy nepřestane a nikdy se sama nevyřeší. Důležité je, aby rodič i učitelé naslouchali dětem a snažili se mu maximálně pomoci.
ZDROJ MINITESTU: ZŠ Rudolfa Koblice
